Jdi na obsah Jdi na menu
 


Království Answer-kapitola 19 2/2

15. 9. 2008
 2

Příštího dne se Toren vzbudil s křečí v noze.Strašně ho to bolelo ale nedával to najevo před Seamem.Ten ho ale zdřejmě  prokoukl a usmál se....tak dneska co?Dneska vyrážíme...řekl a podrbal se za uchem.Torena opustila křeč a hrdě prohlásil..Jo dneska to začne...a ztěmito slovy se vydali dolů na snídani.Žaludek se jim totiž už ozýval neboť včera večer místo večeře balili věci.


S plnými břichy se vydrápali zpátky do pokoje a vyčkávali až si pro ně někdo přijde.Mezitím Seam žhavě diskutoval o tom kam asi půjdou...podle něj se vydají rovnou cestou do Tobruku a pak přímo do Gildnotu-hlavního města Answeru.Toren tuto teorii nepopíral ale také ji nepodporoval...jen mručivě přikyvoval.Měl myšlenky u svého patrona...doufal,že to bude stejně silný drak jakého míval jeho otec.


Po chvíli někdo zaklepal na dveře...chlapci souhlasně řekli dále!A do dveří vstoupil Rewa s Gonrem...oba dva s velkými batohy a s oblečením na výpravu.Gonre vypadal ustaraně a Toren se mu ani moc nedivil...na jeho místě by se mu taky moc nelíbilo,že jeho syn půjde na takovouhle,nebezpečnou výpravu.Co mu ale zbývalo a tak jen kamarádky řekl...tak co chlapci připraveni?Oba přikývli...skvěle!řekl Rewa...u brány by na nás měli už čekat Janle s Quillem takže bychom si měli pohnout.A tak všichni vyrazili.


Slunce už nehřálo zato pofukoval větřík ze všech možných stran.Jak tak Toren o tom přemýšlel uvědomil si,že už je podzim.A bylo to znát i na nebi,jenž bylo poseto kupou mraků,které vytvářeli ještě větší chomáče mračen,které vypadali jako ovčí vlna.Toren pohlédl na zem a přemýšlel o Turu…nechtělo se mu odejít když tu nestrávil dlouhou dobu…měl pocit,že je v bezpečí a doma.Ale i přesto se hrozně těšil na svého patrona a to ho povzbuzovalo aby pokračoval v cestě dál.


Aniž by si to uvědomil,byli u brány.Jak Rewa předpokládal stál tam Quille s Janlem oba oblečeni a patřičně vyzbrojeni na cestu.A kromě nich tam byla ještě jedna osoba..Rane.Tak ses nakonec přišel s námi rozloučit co?zeptal se úsměvně Rewa a objali se oba navzájem jako staří přátelé.No víš začal mluvit Rane když se oba pustili..ikdyž jste tu byli jen na chvíli tak jsem si zvykl a mrzí mě,že už musíte jít dál….chtěl bych vám toho ještě hodně říct ale bohužel nemůžu jít s vámi …mám své povinnosti z městem.Podal Gonremu ruku a Seama poplácal po rameni…pak přišel na řadu Toren.Ten si myslel,že mu popřeje jen hodně štěstí a poplácá ho jako Seama ale Rane ho zaskočil,neboť ho objal tak silně,že by mu zlomil všechny kosti.


V tu chvíli měl Toren pocit rodičovského stisku ale netrvalo to věčně a Rane ho pustil.Strašně mi připomínáš otce…mrzí mě,že jsi ho neznal tak jako já,byl to skvělí člověk a ty půjdeš v jeho stopách..řekl dojatě a stiskl mu rameno…hodně štěstí chlapče.Toren se zmohl jen na tupý výraz ve tváři a pak se všichny pomalu vydali ven z města.


Ještě z dálky uslyšeli jak na ně Rane volá…počkejte!křičel…zapomněl jsem vám říct,že svámi půjde i …ale už to nedořekl,protože se k nim rychlím tempem blížilo malé stvořeníčko.Furi kmital rychlostí blesku a pak se vyhoupl do Torenovi náruče.Co?Jakto Furi?Myslel jsem,že zůstaneš u Nigela…ale Furi nic nenamítal a vylezl mu za krk.Toren byl rád,že jde s nimi  a tak se naposled otočil na další město,které opouštěl po tak krátké době.


Čeká nás dlouhá cesta...řekl Seam…Toren polkl…pohlédl na své přátelé a stočil pohled na Furiho….Ano Seame..čeká nás dlouhá cesta a nevíme co nás čeká..ale ať to bude co to bude…zvládneme to.Řekl a odhodlaně vyšel do neznáma.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

assasas

(POLI, 17. 8. 2009 21:51)

Tady ti něco posílám. Když právě začínáš číst tohle nepřestávej nebo se ti stane něco špatného. Jmenuji se Daisy, je mi 7let mám blond vlasy a děsivé oči. Nemám nos a uši jsem mrtvá. Pokud tohle nepošleš 15 lidem zjevim se dnes večer u tvé postele s nožem a zabiju tě. Tohle neni vtip! Něco dobrého se ti stane v 15:22 -někdo ti zavolá nebo k tobě promluví a řekne MILUJI TĚ!!! P.S.: NEPORUŠ TO... Sorry, že ti to posílam. Posílam to ze strachu. Ne o sebe, ale o své blízké. Tento dopis pochází z Venezuely byl vyslán, aby změnil tvůj život a udělal tě šťastnější. Pošli tento dopis 20 lidem do 96 hodin. Změny se dočkáš do 5 dnů. Alena Kovaříková, která to poslala 22 lidem, v losovani vyhrála automobil. Erik Pražák, který tomuto dopisu neuveřil do 5 dnu dostal rakovinu