Království Answer-Chlapec a elf 7/?
3. 3. 2008
Chlapec a elf
Wen si Torena přeměřil tajuplným pohledem....Toren měl pocit,že mu vidí až do žaludku ale neodvracel od něj oči....mohl by si myslet,že se ho bojí....
Co tu děláš?nadhodil otázku a snažil se vyznít vyrovnaně...Wen chvíli mlčel a pak se mu na obličeji objevil malý úšklebek.....zdřejmě to stejný co ty...a pomalu začal lézt dolů.
Toren se přiblížil ke kmeni a čekal než se Wen dostane na zem....ten seskočil vedle něj,že si ho Toren ani nevšiml a nepatrně se polekal....
Wen po něm střelil pohled a Toren se snažil zakrýt leknutí svým šklebem...Wen ale věděl svoje a poštouchl ho....takže sis ten trénink nakonec rozmyslel.....pomalu ho obcházel....jo...rozmyslel svolal Toren....a Wen se zastavil...
Během chvíle se už oba drápali na strom...Wen v popředí a se značným náskokem...
Toren se vyškrábával o kus níž a rukama střílel po větvích....nohama se pevně podpíral a občas nadskočil...přehoupl se přes další a rozhrnul listí.V maličkém okamžiku postřehl Wena ale vzápětí zmizel za další větví...cestou se podél větříků poletovali maličké listy,které Wen srážel při šplhu....jeho mrštnost byla v krvi..elfové se vyznačují nesmírnou energií a bystrostí..moudrost ale Wen moc nepobral...sám to moc dobře věděl a tak se to snažil maskovat svou silou a rychlostí....Toren ho ale měl prokouklýho.....
Kluzký kmen se mu vozil po rukách ale pokračoval dál...Wena už neviděl ale stejně lezl vytrvale dál....ruce střídal s hbitostí a letmo se popotahoval po dlouhých větvích...a další a další a přes listí a větve se dostával pomalu ale jistě dál do výšin za Wenem.....
Při dalším přitáhnutím se mu roztěkala ruka a mírně mu brněla...nebral to ale na vědomí a lezl dál...nehodlal Wenovi udělat radost z toho jak je pozadu...
Slunce vystouplo z mračen,paprsky se rozprostili po obloze a Torena zalil pot...ruka ho pořád brněla a mírně ho začlo píchat v boku...pokračoval ale dál a přehoupl se přes další,dlouhou větev,která se rozvětvovala do kmene...odhrnul další houf suššího listí a vydrápal se na vyvýšenýou kůru...
Pohlédl na svůj problém....dlouhá mezera mezi větvemi byla asi něco přes 2 metry vysoká a pod ní směrem dolů bylo několik set metrů dlouhá díra přímo na zem....ošklivý pád kdybych spadl....pomyslel si a pohlédl vzhůru...když to zvládl Wen tak proč ne já....řekl rozhodně a připravil se ke skoku....netušil však,že se mýlil...
Wen si Torena přeměřil tajuplným pohledem....Toren měl pocit,že mu vidí až do žaludku ale neodvracel od něj oči....mohl by si myslet,že se ho bojí....
Co tu děláš?nadhodil otázku a snažil se vyznít vyrovnaně...Wen chvíli mlčel a pak se mu na obličeji objevil malý úšklebek.....zdřejmě to stejný co ty...a pomalu začal lézt dolů.
Toren se přiblížil ke kmeni a čekal než se Wen dostane na zem....ten seskočil vedle něj,že si ho Toren ani nevšiml a nepatrně se polekal....
Wen po něm střelil pohled a Toren se snažil zakrýt leknutí svým šklebem...Wen ale věděl svoje a poštouchl ho....takže sis ten trénink nakonec rozmyslel.....pomalu ho obcházel....jo...rozmyslel svolal Toren....a Wen se zastavil...
Během chvíle se už oba drápali na strom...Wen v popředí a se značným náskokem...
Toren se vyškrábával o kus níž a rukama střílel po větvích....nohama se pevně podpíral a občas nadskočil...přehoupl se přes další a rozhrnul listí.V maličkém okamžiku postřehl Wena ale vzápětí zmizel za další větví...cestou se podél větříků poletovali maličké listy,které Wen srážel při šplhu....jeho mrštnost byla v krvi..elfové se vyznačují nesmírnou energií a bystrostí..moudrost ale Wen moc nepobral...sám to moc dobře věděl a tak se to snažil maskovat svou silou a rychlostí....Toren ho ale měl prokouklýho.....
Kluzký kmen se mu vozil po rukách ale pokračoval dál...Wena už neviděl ale stejně lezl vytrvale dál....ruce střídal s hbitostí a letmo se popotahoval po dlouhých větvích...a další a další a přes listí a větve se dostával pomalu ale jistě dál do výšin za Wenem.....
Při dalším přitáhnutím se mu roztěkala ruka a mírně mu brněla...nebral to ale na vědomí a lezl dál...nehodlal Wenovi udělat radost z toho jak je pozadu...
Slunce vystouplo z mračen,paprsky se rozprostili po obloze a Torena zalil pot...ruka ho pořád brněla a mírně ho začlo píchat v boku...pokračoval ale dál a přehoupl se přes další,dlouhou větev,která se rozvětvovala do kmene...odhrnul další houf suššího listí a vydrápal se na vyvýšenýou kůru...
Pohlédl na svůj problém....dlouhá mezera mezi větvemi byla asi něco přes 2 metry vysoká a pod ní směrem dolů bylo několik set metrů dlouhá díra přímo na zem....ošklivý pád kdybych spadl....pomyslel si a pohlédl vzhůru...když to zvládl Wen tak proč ne já....řekl rozhodně a připravil se ke skoku....netušil však,že se mýlil...
....
(Iky, 3. 3. 2008 22:00)