Warhammer 40000-Život Mariňáka 4/5
Ohlušující rána....třeštila mě hlava a neskutečně mi v ní škubalo....otřes....
Řev a křik bylo jediné co sem v tu chvíli pochytil...nikoho sem neviděl.....jen zamlženo a stoupající dým do ovzduší.....
Držel sem se u spánku a snažil se vnímat okolí....palčivá bolest mi proudila celým tělem a v uších mi hučelo....spoustu kusů hlíny mi létalo nad hlavou a oblak prachu se pomalu zvedal....
Střádal sem myšlenky a vypustil všechno kolem sebe...točil se mi žaludek a divoce se mi houpal...přestal sem dýchat a nastalo krátké ticho......slyšel sem každý nerv v mém těle a v jedinou chvíli sem vydechl....
Obraz se mi rozostřil a začal sem opět vnímat okolí.....ostré zvuky a výbuchy se opakovali každou sekundu...
Zjistil sem,že ležím.....zdřejmě mě srazil k zemi výbuch z děla....z orčího děla...
Cítil sem dupot nohou....a uvědomil sem si,že musím vstát....pomalu sem se zvedl....
Větřík mi proufoukl vlasy....helma...uvědomil sem si a začal ji hledat .....rozmáchl sem se rukama kolem dokola....a prohrabával hlínu....zbraň sem taky neměl...asi mi vylítla z ruky při výbuchu.....
Bezbraně sem tam hledal a nevěděl kde vůbec jsu....pak sem něco spatřil ....kus hlavně z bolteru....v okamžiku sem začal vyhrabávat svoji zbraň a pevně ji uchopil....setřel sem z ní hlínu a otočil se směrem na sever....byla tu jen ale zeď z hlíny....otočil sem se na jih..ale to stejný....podíval se i na ostatní strany ale nikde nebylo cesta....teprve teď sem pochopil,že sem uprostřed kráteru....musela to být opravdová nálož,že vyhloubila takovouhle díru....měl jsem štěstí,že sem přežil...
Podíval sem se navrch.....všude byl dým a kouřové clony....střeli lítali nastrany a výkřiky se nesli celou touhle zkaženou pustinou....
Zařval sem....ale přes nekonečnou salvu výbuchů mě nebylo slyšet....takhle to nepůjde....
rozběhl sem se ke stěně a začal se drápat ven....hlína byla ale nestabilní a klouzala mi pod rukama.....každý nový krok byl zasypán pod bahnem....to je beznadějné....můžu se snažit jak dlouho chcu ale pořád to bude stejně veliké a hluboké.....
Napadla mě poslední záchrana....nahmatal sem opasek a sevřel v ní malou baterii....byla speciálně upravená na menší světlici pro případ nouze....a tohle ten případ byl....
Zmáčkl sem kohoutek a světlice se vznesla do výšky....plachtila výš a výš až se rozprskla...a ozářila kráter...
Vyčkával sem a zaposlouchal se do všech zvuků....střel a výbuchů nebylo rozhodně míň spíš se v hojném počtu zvětšovali a zrychlovali....a pak najednou sem uslyšel zvuk motoru...
Očima sem pohlédl na severní stranu a spatřil vznášedlo....autokanony stříleli do všech stran a vojáci vepředu nepouštěli prsty ze spouště...
Jakmile mě uviděli zrychlili a vznesli se pomalu dolů.....beze slov sem se nahrnul na bok....zavěsil sem se a pak se vznášedlo opět vzneslo....
Děkuju vojáku....řekl sem v rychlosti...a poplácal ho po rameni.....jak vypadá situace...a ohlédl sem se po bitevní vřavě....
Žádná sláva kapitáne....orci dost tlačí a nemůžem se k nim dostat dokud nezničíme ty prokletý děla...jakmile budou zničeny nahrnem se tam se vší silou a vyženem je....takhle sme ale zatím bezbranní...
Prolétli sme skrz hustý dým...způsobil jej kouřový smog od tanku..
Báli jsme se,že jsme o vás přišli kapitáne....zvolal mariňák vlevo....to dělo vás mohlo rozporcovat na několik kousíčků....byly jsme u toho když to bouchlo.....vážně pořádná pecka.
Usmál sem se....měl jsem štěstí a ještě věččí,že jste mě našli....jsem vám vázaný....ale než mi mohl odpovědět proletěl vedle nás laserový paprsek a s náma to divoce škublo....uslyšel sem ránu a vznášedlo začalo hořet....než sem mohl cokoliv udělat už sem neudržel rovnováhu a poslední věc co sem spatřil byl vyděšený obličej ....a pak rána a výbuch.....
Opět sem ležel na zemi....tentokrát sem ale nebyl zmatený....zaostřil sem pohled dopředu na hořící vrak...byly tam dvě těla...plameny je olizovali ale už se nehýbali....poklesl sem hlavou....sbohem bratři....
Neměl jsem ale čas truchlit....pozvedl sem zbraň a zjištoval situaci....bylo by to ale snadnější kdyby kolem nebylo spoustu dýmu a kouře...
Vykročil sem dopředu....než sem ale udělal další krok otřásla se země a nademnou prolétl hořící letoun....zavalila mě další clona kouře a já už ani neviděl svoje ruce....
Aniž bych věděl kam....sem vyběhl a rozhlížel se....dým mě štípal do očí a začal sem slzit...nyní sem litoval,že sem nenašel i helmu....dým se ale postupem rozvětvoval až sem se z něj dostal...
Země byla pokryta stovky těl....jak mích druhů tak i orků....a každým dalším se zbarvovala do temně rudé....
Vyběhl sem k nejbližšímu pluku....každý krok mě unavoval a já slábl....bitva trvá tři dny...ale po tom výbuchu mi bylo jako bych bojoval celý měsíc.....
Pluk mě vřele přijal....pane...jsme rádi,že vás vidíme....vojáci tedy odvedli dobrou práci zvolal jeden znich.....
Ano...ale padli...povzdechl sem.
Bez obětí není vítěztví zvolal další a přistoupil ke mě.....máme plán...jelikož naše strana vlastní pouze dva protikanonové tanky...měli bychom je šetřit na horší situaci.....děla musíme zničit ručně....náloží máme dost....
Výborně....tak se do toho pustíme....odpověděl sem z jistou kuráží....
Je tu problém.....vynesl námitku jeden z předních řad....místo hlídají nobové s rychlopalnýmy kulomety...a nedivil bych se kdyby tam měli ještě pár kousků Wartraků....přes ně se nedostaneme.....
Možné je všechno zvolal další .....císař bude s námi...
Je to sebevražda....vykřikl další a další namítl něco jinýho....nebudem riskovat....
Co si o tom myslíte vy?.....zeptal se mě jeden.....šance tam je...a s malou pomocí to zvládnu....řekl sem a sebral nálože....ale pane...vy nesmíte....vy ne.
Ale já ho neposlouchal a vydal se severní částí dopředu....čeli bezohledným bestiím...
Levá strana byla podle počtu vojáku naše....orkové se spíš soustředili na severní pahorky....zde měli věččí šanci na útok....ale s naši letadlovou podporou se nemohli rovnat....uběhly dvě hodiny od té doby co jsem odešel s náložemi....nyní sem se krčil se spolubojovníky v severní části a vyčkával na další orčí vlnu....
Útočili tu spolu s gobliny a Killa Kanem....těžkým strojem s raketami....měl ale svou slabinu u vrchní části ocelových plátů....
A během několika minut se rozpoutalo peklo....orkové se řítili v převaze ze předu i z boku....křičeli a řvali...a jejich střeli nám létali nad hlavou....krev prodila potokem a kusi těl se povalovali na každé straně....střílel sem bez přestávky na všechny a vojáci drželi naši pozici....
Killa Kan se pohupoval vzadu a zavaloval nás sprškou střel....přišli jsem o další tank....musíme zničit ten stroj!! křičel seržant u pluku Blood Angels a divoce kosil nepřátelé....
Ork mi skočil do cesty....než stačil vystřelit zabil sem ho a rozběhl se.....cestou sem pobil další a další nepřátelé....bylo to ale čím dál těžší...jako by ani neumírali...pořád jich bylo víc a víc...a hordy se zvětšovali....všude křik a paprsky z děl a kanonů....výbuchy a výstřeli a nekonečně dlouhá bitva jenž ústila do krvavých konců....
Killa Kan se zhroutil pod náporem střel....nebe se přelilo do rudé barvy a výkřiky ustali....dnes jsem vyhráli....ale mě čekal úkol jenž sem musel za každou cenu splnit...a proto sem se vydal s náložemi kolem pásu kupředu do hnízda těch nestvůr abych jim ukázal zač je toho mariňák od Blood Ravens!
Komentáře
Přehled komentářů
Slušný příběh. Živí děj ,ale chybí mi tu náváznost. Říkals ,že to bude delší, přitom mi to připadá kratší.
A když tak ukaž mi vola kterej by poslal svoje vojáky do boje když do daného území střílí z děl. Já osobně bych to tam nejdřív rozmlátil a až pak bych tam poslal vojáky. A když už byli v tom protiútoku tak jsem čekal, že se tam rozepíšeš. Ale ty ne, ty prostě se tam s nima chvilku mlátíš a pak nic. Napíšeš vyhrál jsem. Jdu si pro váz. To ti přinde jako dobrej konec? To druhý jo ,ale mohli by taky jednou prohrát. Jo a mimochodem sliboval jsi mi pořádnou techniku, jestli pro tebe tohle byly tohle těžké zbraně, které by odpovídali jejich urovni tak jsi mě teda tvrdo zklamal!
Tohle ti nedlužím
(Redaktor, 10. 2. 2008 20:00)